Rozhodnutí
Podle skutečného příběhu královny Tomyris − 6. století př. n. l.
Zásadní rozhodnutí, které určí osud mého lidu. Řekli byste, že jsem nad ním přemýšlela
dlouhé hodiny, že mě čekala bezesná noc, ve které jsem zvažovala všechna pro a proti...
Já ale měla jasno hned. Ještě dříve, než jsem ten list dočetla.
V tom listě mi sám velký dobyvatel nabízel volbu mezi sňatkem a válkou. Oznámil mi, že
plánuje připojit mé území ke své říši, ale mně, jako jedné z mála, dává možnost nejít
krvavou cestou. Jak velkorysé. Ten hlupák zřejmě vůbec netuší, s kým mluví… Jsem královnou
Vórů − národa hrdých válečníků! Možná nás není tolik, ale každý jeden můj válečník vydá za
deset jeho vojáků. To vážně čekal, že bych byť jen na moment zvážila možnost stát se jednou
z jeho děvek a svůj lid mu položit k nohám jako věno? Přijetí takové nabídky by znamenalo
uznat, že můj lid není na válku dost silný, a to NIKDY neudělám. Je mi jedno, o kolik hlav
je větší jeho armáda, kolik území jako to naše už dobyl. Můj lid bude bojovat do posledního
z nás!
Že je to zbrklé rozhodnutí? Možná… Přesto jsem rozhodnutá pevně.
„Má královno, odpusť, nesu zlé zprávy… Naše armáda byla poražena.“
„Proč mi zprávu neoznamuje můj syn?“
„Padl.“
„Jak?”
„Dobyvatel nastražil léčku. Váš syn… On padl do zajetí… Nedokázal snést, že lest neprokoukl,
že byl připraven o čest…”
„Dost. Svolej všechen bojeschopný lid. Vojáky i rolníky. Prvního úsvitu po úplňku vytáhneme
proti dobyvateli znovu. A tentokrát rozpoutáme takové peklo, jaké tato půda ještě nezažila.”
„Ano, má paní. Komu mám svěřit vedení armády, když váš syn…”
„Své vojsko povedu já sama.”
Nečestný boj, lsti, intriky… Tak tohle je ten velký dobyvatel! Muž, kterého se bojí celý
východní kontinent, není nic víc než krysa beze cti! Tohle zjištění mě stálo polovinu
armády a mého syna dohnalo k samovraždě... Příliš vysoká cena.
Můj milovaný syn. Byl to vzor dokonalého válečníka, dokonalý vzor cti. Nejsilnější ze
všech mužů, nejlépe se všech ovládal kopí i meč a vždy udělal to, co je správné. Ano,
snad byl příliš horlivý, příliš impulzivní, ale copak se dá mladému vyčítat mládí?
Jednoho dne by z něj jistě byl moudrý král. Jenže nebude… Ztratil svou čest a udělal
to jediné, co mohl, aby nezemřel jako hakur, aby nezemřel beze cti a nebyla mu navždy
zavřena brána posmrtného života. Ani to mu nemohu vyčítat. Tohle nebyla jeho vina.
Jeho ne…
Možná si říkáte, že nyní svého rozhodnutí lituju. Že si vyčítám, že jsem nesouhlasila
se sňatkem. Opak je pravdou. Nikdy jsem o svém rozhodnutí nebyla přesvědčenější než dnes!
Dobyvatel je válečník s krysí hlavou a musí proto dostat, co si zaslouží. Za jakoukoliv cenu!
Navíc… Kdybych o svém rozhodnutí byť jen na moment zapochybovala, musela bych připustit, že nějaká další možnost vůbec existovala… Ne, neexistovala!
Patnáct tisíc jeho válečníků proti mým pěti tisícům. Tak dobyvatel přece jen přijal mou
výzvu k odvetě. A pečlivě se na ni připravil. Moudré. Početní převaha však jeho osud nezmění.
My jsme Vórové − lid, který se rodí s mečem v ruce. A já, královna Vorů, matka svého lidu
a svého syna, přísahám bohům, že neopustím bojiště bez dobyvatelovy hlavy ve svých rukách!
Hakur − nejhorší osud, který může válečníka potkat. Takový osud nečeká jen ty, kteří ztratí
svoji čest, ale také ty, kteří přijdou o svou duši. Pokud je tělo válečníka spáleno bez
hlavy, je potupen, byl připraven o svou duši. A na místo posmrtného života ho čeká jen
nekonečná prázdnota a zatracení. To je, můj drahý dobyvateli, osud, který ti přináším.
To je má spravedlnost. To je má pomsta…
„Má paní, stahují se! Zpráva, že jste zabila dobyvatele, se šíří bojištěm jako
lavina děsu. I zadní voje už prchají!”
„Velmi dobře. Svolej jezdce a vydejte se za nimi. Nepolevíte, dokud je nezaženete až do
vln východního moře, rozumíš?”
„Jistě, má královno.”
„PŘINESTE MI DOBYVATELOVO TĚLO!”
Tomyris 6. století př. n. l.
Tomyris byla královnou Massagetů – jednoho z kočovných íránských kmenů. Proslavila se
především bitvou s Kýrem Velikým (zakladatelem perské říše). Ten – s touhou dobít další
území – vstoupil se svou armádou na její území a zákeřnou lstí porazil vojsko vedené
jejím synem. Když se to královna dozvěděla, obvinila Kýra, že je zbabělý podvodník
a žádala, aby se jí postavil v čestném boji. Pak zmobilizovala veškerou svou válečnou
moc a svedla s ním největší bitvu oněch časů. Perské vojsko bylo rozdrceno a Kýros Veliký
padl.
Tomyris je do dnes mezi kazachy uctívána jako velká královna a bojovnice za svobodu.
AUTOR: Diana Průšová 2022